Čtete rádi zahraniční literaturu? Napadlo vás někdy, že ji s velkou pravděpodobností překládala matka malých dětí, která se překládáním neuživí a po odeznění koronavirové krize na tom bude ještě hůř? I tak by se lakonicky daly shrnout výsledky průzkumu, který mezi literárními překladateli v květnu 2020 provedla oborová organizace Překladatelé Severu.
Zadavatelé průzkumu s ohledem na hrozící a v médiích často propíraný propad knižního trhu chtěli zjistit, jaké důsledky budou mít restrikce spojené s koronavirovou pandemií na už tak prekérní situaci dlouhodobě špatně placených literárních překladatelů. Ti se i před vypuknutím krize museli vypořádávat s nevýhodnými smlouvami ze strany nakladatelů, nízkými honoráři za překlady a splatností často navázanou na vydání díla, kdy tudíž mezi odvedenou prací a získanou odměnou nastává mnohaměsíční až roční prodleva. Ekonomická nestabilita profese je patrně důvodem, proč více než tři čtvrtiny ze 155 dotazovaných respondentů uvedly, že literární překlady pro ně nejsou výlučným zdrojem příjmů. Čím tedy literární překladatelé dotují svoji uměleckou činnost? Jejich dalšími způsoby obživy, jak objasnilo dotazníkové šetření, jsou ze jména komerční překlady, redakce a korektury, výuka jazyků, soudní překlady či publicistika.
Možná to je důvod, proč je literární překlad v českých podmínkách téměř výlučně ženskou doménou – ženy tvořily tři čtvrtiny respondentů průzkumu, jímž zadavatelé oslovili širokou odbornou veřejnost: téměř každý druhý (46 %) literární překladatel je žena ve věku 31–45 let. Nepřekvapivě celé tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že jejich pracovní nasazení výrazně snížilo uzavření škol a školek.
Škrty v nakladatelstvích, zpožděné vydání titulů, pozastavené platby a odsouvání nových projektů, které byly průvodním jevem krize knižního trhu v důsledku koronavirové epidemie, se na situaci literárních překladatelů budou negativně projevovat i v blízké budoucnosti. Každý druhý respondent se musel vypořádat s posunem vydání plánovaného titulu, a tudíž v mnoha ohledech i s výplatou honoráře. V průměru se překladatelům oddálila výplata částky ve výši 43 000 Kč, někteří ovšem museli dočasně oželet honorář až ve výši 100 000 Kč.
Otázka je, jak za podmínek, které byly na hranici snesitelnosti už před krizí, budou moci literární překladatelé ve své práci dále pokračovat. Téměř každý čtvrtý (22 %) v období března a dubna 2020 přišel minimálně o jeden titul k překládání. Každý šestý (15 %) má v důsledku snižování produkce nakladatelství a oddalování uzavřených smluv velké obavy z výpadku příjmů v budoucnosti. Nezbývá než doufat, že až se knižní trh z následků krize otřepe, ještě bude mít kdo knihy překládat. Zejména s ohledem na fakt, že třetina domácností literárních překladatelů nemá pro pokrytí výpadků v příjmech větší finanční rezervu než na dobu jen jednoho až tří měsíců.