Kniha Svět je nejkrásnější po válce obsahuje 15 životních osudů Jihočechů, kteří bojovali nebo prožívali válečná utrpení za II. světové války. voří ji autorské rozhovory s pamětníky 17. listopadu 1939, tehdy zavřenými studenty v KT Sachsenhausen, aktivními vojáky v čs. zahraniční armádě, kteří bojovali na Dukle, účastníky Pražského povstání v květnu 1945 nebo vězni z Terezína a Osvětimi. Vzpomínají v ní i pamětníci předválečného vyhnání československých občanů ze Sudet nebo poválečné deportace Němců z Československa.

Kniha rozhovorů Do dlouhého života se hodně vejde obsahuje pětadvacet osudů, ilustrujících dějiny Československa ve 20. století. Jejími hrdiny jsou obyčejní lidé, kteří zažili např. obsazení Sudet, II. světovou válku a nucené nasazení v Říši nebo kteří museli kvůli německému původu bojovat ve wehrmachtu. Někteří pocházeli z rodiny legionáře, prožívali rodinnou tragédii při nacistických popravách a zažívali v roce 1945 osvobození Rudou armádou a spojeneckými vojsky. Po válce a nástupu komunistického režimu se pak museli mnozí vypořádávat jako potomci tzv. kulaků s nevhodným původem, kvůli kterému nemohli studovat nebo museli absolvovat vojensku službu u PTP. Mezi pamětníky jsou např. Ruth Hálová (Wintonovo dítě), malíř Bořivoj Lauda, stoletá sokolka Jarmila Schestauberová, chartistka a exulantka Dagmar Vaněčková, pétépák Jiří Werner nebo politický vězeň František Zahrádka.

Radek Fridrich (1968, Děčín) je současný český básník, překladatel a pedagog, jehož tvorba je silně spjatá s krajinou severních Čech, zejména s regionem bývalých Sudet. Ve své poezii často tematizuje paměť místa, historické vrstvy krajiny a soužití různých kultur, které byly po druhé světové válce násilně přerušeny.
Fridrichův básnický jazyk je osobitý – propojuje archaismy, německé výrazy i novotvary, čímž vytváří specifickou atmosféru „zanikajícího světa“. Jeho verše jsou obrazné, někdy až magicky laděné, a často odkazují k mytologii, folkloru i historii regionu.
Mezi jeho významné sbírky patří například Krooa krooa, Motlitby k Lípě, Erzherz nebo Nebesa. Za svou tvorbu získal řadu ocenění, včetně Magnesia Litera za poezii.
Vedle vlastní tvorby se věnuje také překladu z němčiny a pedagogické činnosti. Patří k nejvýraznějším hlasům současné české poezie, zejména díky své schopnosti zachytit genius loci pohraniční krajiny a její složitou historickou paměť.

Dvě malé děti pobíhají po kuchyni a každou chvíli se za dveřmi zjeví soused, který si bude stěžovat na hluk. A vy přitom nemyslíte na nic jiného než na spánek. Po diskutované novele Poslední léto přichází spisovatelka Dorota Ambrožová se zneklidňujícím záznamem období, kdy trpěla insomnií. V textu s názvem Naháčci, který balancuje na pomezí nekompromisní autofikce a něžné eseje, popisuje mateřskou zkušenost, rodinné tradice a očekávání zakořeněné ve víře i pozici ženy, která se hned po škole stala matkou. Text původně vznikl pro podcast Radia Wave, posléze byl rozpracován do knihy. Graficky ji upravila Nikola Janíčková a ilustroval Jindřich Janíček.